Životní situace dané do života učí člověka uvěřit v sebe samého. Ve svou jedinečnost, která je u každého naprosto nenahraditelná. Tím je možné v nitru sebe už nepodlehnout a nenechat se dále ovládat životními situacemi, emocemi, ostatními lidmi, systémem. Tyto zkušenosti dávají člověku den po dni a zkušenost po zkušenosti "příležitost ke změně" sebe samého, jenž umožňuje na další životní pouti jednat a žít ve vyšším souladu se všemi a vším, co přichází.
Skrze své osobní zkušenosti vnímám, že dostat se za mysl je základem pro vnímání své Duše a tím podstaty života jako takového. Až ve mně samotném nechám umřít to co nejsem JÁ, stávám se nesmrtelným.
Již bylo moudrými dávno vyřčeno:
“KDYŽ ZEMŘU, NEŽ ZEMŘU, TAK NEZEMŘU AŽ ZEMŘU“
Jednoduchost tohoto rčení je znatelná. Dostat se však pro nás lidi do tohoto stavu vnímání je dle mého pocitu to proč jsme tady. Skrze fyzické prožitky zásluhou našich veškerých těl projít až co nejblíže k naší samotné Duši, kde teprve můžeme na plnou cítit kdo opravdu jsme.
Reaktivace energie 💗SRDCE💗 skrze původní sílu 💥RA💥, jenž je pro všechny DOSTI, a realizace "ŽIVOTA" v "Lásce" a napojení na tento nejvyšší "ZDROJ SÍLY" přirozeně tvoří vše, co jest v té samé energii.
V této energii jsme sami sebou, žijící v jasnosti s viditelností Boha v každé vteřině Života, v každém zrnku písku, v každém jednání sebe sama a všeho, co jest, jenž se přirozeně projevuje.
Projevením této energie není nic v rozporu a tudíž se vytrácí potřeba porovnávání, závisti, nepřejícnosti či jiných patologii nám lidem toliko dobře známých.
Tímto se vytrácí i oddělenost, jakožto druh starého typu energie, která je přirozeně v těchto časech vzestoupení energií sama na ústupu.
To může mnoho lidských bytostí vrhat do stavu ztracenosti, nepochopení, strachu, nepřejícnosti, nelásky a boje.
Žijme v Lásce, Pochopení, Soucitu a pomozme tím vzestupu sobě samým, ostatní jedincům a tím i celé Matce, Planetě Zemi.
Já jsem šel mnohokrát těsně okolo něho. Těsně jsem ho milionkrát minul 😁. A zase potvora uteklo 😏. Když se mi to stalo, začal jsem znovu a znovu hledat. A jednou jsem si vzpomněl na přísloví:
"Nechoď houby jenom hledat, začni je chodit nacházet a sbírat".
Převedl jsem si toto moudro do hledání štěstí. A jednou se stalo, že jsem samovolně a přirozeně přestal hledat štěstí.
Ano, teď jsem ho našel!
Našel jsem ho teď.
Ale zase mi ho někdo vzal!
Kdo to byl? Nikdo jiný než já tady není 😜.
Nebo uvnitř mě nejsem sám?
Ha!
Nejsem sám když jsem fyzicky sám? Co je to za nesmysl?
Začal jsem si postupně nacvičovat, co jsem a co nejsem já. Tisíce a tisíce vnitřních procesů. Emočních stavů, ve kterých jsem se odpojil sám od sebe i od jiných. A vše je opět dokola. Znovu a znovu.
Vědomě jsem začal prožívat každý detail svého života. A jednou to přišlo. Nakrátko se ukázalo to, co jsem dlouho a dlouho hledal.
Okolo mě byla bouře emocí lidí skrze jejich prožívané příběhy. Já jsem to najednou sledoval přes svůj vnitřní klid, který jsem hledal a v tu chvíli jsem si jasně a zřetelně uvědomil, že Já sám uvnitř sebe samého jsem tím klidem.
Ke své spokojenosti na všech úrovních bytí nepotřebuji více, než mám. Proto dostávám více než potřebuji a mohu se skrze své 💗 Srdce dělit s ostatními a tvořit tak hojnost na všech úrovních v souladu s Vesmírným řádem.
Bohatý ten, kdož před sebou samým ani okolím vnitřní bohatství svého Srdce 💗 neskrývá. Bohatství je přirozeným a Láskyplným darem Vesmíru všem bytostem. Každý, kdož se naučí na vše pohlížet skrze své Srdce 💗, je odměněn možností uvidět samotného Boha, nebo alespoň jeho oko se zájmem a Láskou vše pozorující i tam, kde by to nikdy nečekal. Děkuji Bohu za každý jeho pohled a láskyplnou pomoc, kterou mi skrze mně samotného kdy věnoval, věnuje a bude věnovat 🙏💖🙏.
MĚNÍM CELÝ SVĚT, ČI SVĚTY SKRZE PŘIJETÍ SEBE SAMÉHO 💗
Žiji teď a tady. Skrze své lidské nohy ukotven pevně v Matce Zemi v souladu a v přijetí všeho, co jest takové, jaké to momentálně jest. Skrze své Srdce se korunní čakrou dotýkám Otce Vesmíru. 🙏. Zásluhou tohoto vnitřního uvědomění měním sebe a tím celý Svět, či další Světy vnitřní, nebo i vnější.
