Ahoj mlsalové. :)
Kdo z nás by alespoň občas neměl chuť dát si něco sladkého? Zahřešit si, vychutnat si ten pocit sladkého na jazyku...člověk by to ani nemusel polknout, hlavně, aby tu chuť cítil v ústech. ;-)
Ono je to proto, že i naše sliznice rychle vstřebávají látky z potravy - cukr asi nejrychleji, sama jsem se o tom přesvědčila v obdobích mého sportování. Omezení stravy, v níž jsem nesměla mít dva až tři měsíce jednoduchý cukr, jsem si užívala osm let - v té době jsem se naučila "čarovat" a malinko ošidit ten mozek, který na cukr samozřejmě "jede". Pak, když jsem si vzala KONEČNĚ první lžičku marmelády...svět se se mnou zhoupl a pár minut jsem byla opravdu "vyřazená z provozu".
Přemýšlím, čím to asi je. Je cukr opravdu takový jed? Je to opravdu tak, že nám na jednu stranu pomáhá fungovat a na stranu druhou nás otravuje??
Přátelé...je to oříšek, umět se ho vzdát. Nejen nesladit kávu nebo čaj, ale učit se jinak vařit, péct, nejíst ovoce...před časem jsem četla článek, jak se jedna rodina rozhodla vyřadit jednoduchý cukr ze své stravy úplně. Pomyslela jsem si, že ty děti jsou chudáci, ale paní psala, že to, že se o tom poradili jako rodina a učinili tohle rozhodnutí společně, vzájemně se dovedli podpořit a uměli si požitky nahradit zdravější variantou, děti to nakonec "dávaly" nejlíp a došlo u všech nich k tomu, že jejich tělo se naučilo štěpit složité cukry (sacharidy, škroby) na ty jednoduché, přičemž odvedlo pořádnou práci....takže mozek i orgány "jedoucí" na cukr dostaly to své a navíc se jim všem podstatně zrychlil metabolismus. Výsledky byly i takového rázu, že rodina byla zdravá jak řípa, nikdo nezamarodil, měli daleko víc energie na celý den, nakonec..víc jim to i myslelo!! :)
Tak se pojďme podívat, jak bychom mohli tak trochu zamlsat zdravěji, pochutnat si a ještě se dobře nasytit. :)
Budeme potřebovat:
ovesné vločky, jemně mleté
vejce
pšeničný sirup
banán
jáhelnou mouku
špetku kokosu nebo kokosového mléka (nemusí být nutně)
jedlou sodu, kapku citronové šťávy a špetičku soli.
Já, abych zvedla výživnou hodnotu, přidala jsem odměrku kokosového proteinového prášku s postupným uvolňováním bílkovin bez cukru, ale to když vynecháte, nic se nestane. ;-)
S množstvím je to tak, že není přesně dané, já jsem si namočila večer předem asi tak 100g ovesných vloček, druhý den do nich přidala vejce, nastrouhala 1 banán, přidala jsem 2 vrch. lžičky pšeničného sirupu, odměrku proteinu a jáhelnou moukou jsem doupravila konzistenci na lívance. Jako kypřidlo jsem použila trošku sody a všechno dochutila špetičkou soli a kapkou citronové šťávy.
Pekla jsem na teflonové pánvičce potřené olejem, velmi na sporo, na sklokeramice stupeň 3.
Nezapomeňte neustále hlídat, protože těsto se rádo rychle připálí, když se vám moje lívance budou zdát moc tmavé, pečte ještě mírněji, protože jinak by se vám nepropekly a trhaly by se.
Jsou křehoučké. Můžete si je máznout domácím džemem, poklást ovocem, posypat kokosovým cukrem...fantazii se meze nekladou. Dobrou chuť! :)
P.S. Pšeničný sirup koupíte v obchodech se zdravou výživou nebo v e-shopu, proteinový prášek s jakoukoli příchutí a dobou uvolňování seženete v obchodech pro sportovce nebo e-shopech s tímto sortimentem.
Vaše Seraphimka. :)