Už je to velmi dlouho, kdy jsem skoro 20 let v roli podnikatele žil na tomto Světě a měl jsem před sebou vydlážděnou cestu z domněnek a tehdy pro mě velmi důležitých snů o tom, kam pojedu na dovolenou, co koupím sobě, své rodině a přátelům, abych mohl být šťastný. Jakým autem chci jezdit a jak bude můj život vypadat den po dni, a rok po roce ........ Když se na to nyní podívám z nynějšího úhlu pohledu, měl jsem kdysi svůj krásný životní harmonogram založený na dogmatech a grafech, něco jako ve filmu "Jak básníci přicházejí o iluze" :-) No, a o ty iluze jsem naštěstí velmi rychle přišel.
Vesmír mě delší čas s láskou a jemností naznačoval, že tato cesta není pro mě, ale já jsem v tu dobu ještě neuměl číst, vnímat a vidět znamení, které mě ve své dobrotě poskytuje. Měl jsem úplně jinou představu o tom, co si zde na Zemi chci prožít a kudy moje kroky povedou. I proto jsem v době, kdy jsem šel "hot" a Vesmír mě vedl "čehý" vše prožíval s velikou vnitřní bolestí a otázkami. Proč já? Proč já musím toliko trpět a proč právě mě se nedaří? A vždy, když jsem se takto "hloupě" zeptal, vše šlo ještě hlouběji a hlouběji do mého nitra a proměňovalo se v bolest duše a nemoci těla.
Z toho zlého snu jsem se naštěstí za zajímavých okolností
mého výletu do jiných dimenzí probudil. Ještě před tím jsem si však sedl a napsal společně s manželkou
e-book, kde jsme se snažili společně alespoň trochu slovy popsat to, co se u nás a hlavně v nás dělo.
Dnes už vím, že čím víc vím, tím více vím, že nic nevím. Přesto už vím, že vše, co se mi v životě kdy stalo je naprostým požehnáním, které mě (nám) bylo sesláno. Byla k tomu však docela dlouhá cesta, která začala přečtením jedné knihy. V tu dobu jsem s nechutí a nezájmem četl jen novinky ve vyhláškách a účetních zákonech, abych mohl dobře a poctivě podnikat, ale tuto knihu, kterou jsem si naprostou "
náhodou" půjčil v městské knihovně s názvem
"NÁVRAT K LÉČIVÉ ENERGII - Uzdravte druhé, uzdravte sebe" jsem četl bez přestávky celou noc do posledního písmenka.
Potom, co jsem tuto knihu dočetl jsem si sám sobě připadal jiný. Trochu jako blázen, který se snaží cítit a pohrávat si s energií, kterou nevidí. Samozřejmě jsem to dělal v tu dobu tajně, aby mě při tom nikdo neviděl a nedoporučil mě dlouhodobý pobyt na lůžkovém oddělení v Bohnicích, což by mé tehdejší nezvládnuté ego určitě nedalo :-) Dodnes si však s energií pohrávám, cítím ji a dokonce už několik posledních let i veřejně o tom, co cítím před lidmi mluvím a ukazuji jim, co taková energii může každému z nás dát. Jak nám může pomoci poznat více a hlouběji sami sebe a zažívat pocity hluboké úlevy a jednoty.
Co já to vlastně dělám?
Mnozí se mě ptají, co to vlastně děláš? Co to je za energii, kterou cítíš? Ty dokážeš léčit? Už si někoho vyléčil? Jakou používáš metodu? Máš na to nějaký papír, nebo certifikát, že to opravdu děláš a umíš?
Takovýchto dotazů jsem už měl určitě ke stovce a já na ně vlastně pořád neumím odpovědět. Odpovědět tak, abych uspokojil tazatele, kteří potřebují vše zařadit do nějaké, lidmi definované a pojmenované krabičky. Třeba s názvem reiky, nebo reconnection, kvantový dotek a stovky dalších lidmi definovaných termínů, které tímto nikterak neznevažuji a plně je ctím, jako prostředek k proměně sebe samých. Jen nemám tu osobní potřebu vše dávat do krabiček s nálepkou a jménem.
Prostě si hraji s energií, kterou se nesnažím nikterak definovat a pojmenovat. Hraji si s ní jak formou přímého dotyku, tak bezdotykově, přesně tak, jak to v daný okamžik cítím. Doprovázím své pocity a vjemy pohybem rukou a někdy vše ještě velmi strohým a jedno-duchým slovem, které mě přijde nevědě odkud. Tomu všemu velmi často pomáhám projít skrze sebe i ostatní zvukem a vibrací Šamanského bubnu, který mě přišel před několika lety do ruky a hle. Bez jakéhokoliv učení jsem držel v ruce nikoliv buben na hraní, ale kus sebe. Kus ostatních, kus Vesmíru i kus Země.
Takže pro všechny, co se chtějí zeptat na otázku, "co to vlastně děláš?", pořád neznám odpověď a ani ji nehledám. Dělám to, co cítím, to co vnímám, to co považuji za naprosto přirozené a nenásilné. Dělám to, co žiji a žiji to, co dělám a jsem velmi naplněn, pokud to pomáhá mě samotnému, mé rodině, přátelům a lidem okolo nás lépe procházet zkouškami v této fyzické realitě s uvědoměním, čím procházíme a kam naše cesta vede.
:-)
