Životní situace dané do života učí člověka uvěřit v sebe samého. Ve svou jedinečnost, která je u každého naprosto nenahraditelná. Tím je možné v nitru sebe už nepodlehnout a nenechat se dále ovládat životními situacemi, emocemi, ostatními lidmi, systémem. Tyto zkušenosti dávají člověku den po dni a zkušenost po zkušenosti "příležitost ke změně" sebe samého, jenž umožňuje na další životní pouti jednat a žít ve vyšším souladu se všemi a vším, co přichází.
Ahoj, říkají mi Seraphim, nebo taky Seraphimka.
Petra a Ewu Kvasničkovy jsem poznala, když žili v Těšíkovské Bydlině, kam jsem zavítala na návštěvu, protože mě moc zajímalo, jak žít jinak, jak se vymanit ze systému a jak Být v souladu sama se sebou.
Při mé první návštěvě mi Ewička řekla: "Čím to, ale mám pocit, že se nevidíme naposledy."
"To já vím.." :) odpověděla jsem.
A jak šel čas, setkávali jsme se tam, kde oni právě byli, v Těšíkově, ve Vile Flora v Praze, na Slapech a teď i při jejich působení zase v Praze.
Petr mě přivedl na myšlenku, abych se i já podělila o svůj životní příběh, jakými cestami se ubíral můj život, kudy vedly mé slepé uličky, jak se ze mne stal člověk, kterým jsem dnes. Netvrdím vůbec, že jsem došla dokonalosti. Možná, že bych to v těchhle letech ani nechtěla, protože jsem pochopila, že cílem je ta Cesta. Je toho tolik, co člověk může objevovat! A já jsem moc ráda, že o to, co jsem prozatím směla objevit já, se s vámi můžu podělit.
Jsem takový lidový vypravěč a mí přátelé mi často říkají, že to snad není možné, co jsem všechno prožila a že by toho bylo na knížku... :)
Knížku zatím psát nehodlám, trvalo by totiž moc dlouho, než by se k vám dostala, a tak se s vámi budu čas od času dělit o své příběhy tak, jak šel život, jak jsem se prokousávala svými životními krachy i úspěchy a co mi z toho všechno vzešlo.
V každém životním okamžiku máte na výběr celou řadu Cest. Vinou se od té chvilky rozhodování jako vějíř. Je jen na vás, která z nich vás momentálně osloví. Jedno je ale jisté:
Jakmile uděláte na té cestě první krok poznání, už není cesty zpátky, musíte jí projít celou.
A to je vlastně dobře. :)
Jmenujeme se Petr a Ewa Kvasničkovi a rádi bychom Vám touto cestou nabídli pro školky a základní školy prvního stupně (optimálně pro 1-2 třídu)
NETRADIČNÍ VÝUKOVÉ PROGRAMY.
Jsme součástí projektu NEPZ - Nejbohatší Ekosystémy Planety Země, jenž je partnerským projektem GREEN LIFE - prales dětem zabývající se ochranou přírody, deštných pralesů na Sumatře a ohrožených druhů zvířat. To vše se zaměřením na výuku a předávání informací nastávajícím generacím k pochopení důležitosti zachování divoké, zdravé, čisté přírody a její ochrany.
Cesty "Green Life" už si také všimla i Česká televize a byl o této Česko-Indonéské aktivitě na ochranu přírody a deštných pralesů odvysílán pořad z cyklu GEJZÍR, na který vám zde přikládáme odkaz:
Pokud byste rádi podpořili další kroky Green Life v oblasti ochrany přírody a zapojili se do spolupráce svou aktivitou ve formě objednání netradičních vzdělávacích programů pro děti, níže je odkaz na objednávku jednotlivých programů pro mateřské školky a ZŠ 1. stupně. Budeme velmi rádi i za spolupráci v jiných aktivitách. Jsme připraveni společně s vámi ukazovat jinou cestu nejen dětem .
Pro bližší informace a objednávky připravených programů pro jaro 2016 klikněte na obrázek.
Pokud máte jakékoliv dotazy, jsme vám plně k dispozici na níže uvedených kontaktech.
Napadlo vás někdy, že si sbalíte batoh s pár věcmi, stan, spacák a vyrazíte na pár týdnů, či měsíců někam daleko, kde to vůbec neznáte? Tak tato myšlenka nás s manželkou napadla už několikrát, ale vždy jsme si říkali, že nemůžeme jet, protože, protože a protože..... V létě roku 2015 nás tato myšlenka opět navštívila a nechtěla se nás pustit :-) S pomyšlením, že zimy jsou tady v ČR již stále více a více nevýrazné, dlouhé a takové chmurné jsme se konečně rozhodli, že vyrazíme někam, kde svítí pořád sluníčko a je tam teplo. Toto rozhodnutí již v nás v tu chvíli bylo zakořeněné a jasné.
Pátrali jsme po destinaci, kam se budeme schopni levně dostat a kde nám bude stačit na komunikaci jen pár slov v angličtině, či jiném jazyce, protože jsme z generace, kde nás ve školních letech cizojazyčný boom obešel obloukem a nyní to horko a těžko doháníme :-) Velmi nás lákaly a nadále lákají destinace, jako je Mexiko, Peru a podobné, kde je cítit moudro starých kultur všude ve vzduchu, protože se o takové kultury trochu sami zajímáme. Baví nás je studovat a aplikovat jejich moudra v našich nynějších životech zde na Zemi.
Naše společná životní cesta s manželkou nás vedla do této chvíle mnoha stezkami, skulinami, přes hory, srázy i údolí. Vedla nás i cestou krachu firmy po mnohaletém podnikání a dalšími podobnými očistnými programy, které nám Vesmír ve své moudrosti a lásce připravuje pro naše hluboké a čisté poznání, kdo vlastně opravdu jsme a co tady na Zemi děláme :-) Žijeme již více než 6 let tak trochu mimo tento systém. To znamená i to, že již nemáme jistoty ve vnějších věcech, jako má veliká většina ostatních lidí a přesto, nebo možná právě proto se cítíme dlouhodobě velmi šťastni a svobodní. Nemáme dům, nemáme byt, nemáme celoroční stálou práci, kam chodíme od pondělí do pátku pracovat, abychom si mohli vše, co chceme koupit. Nemáme již bankovní účty, hypotéky a jistotu ve finančních úsporách, co kdyby .....
Žijeme více, či méně ze dne na den s vědomím, že je o nás pořád a za každé situace naprosto postaráno a že vše je vždy takové, jaké má být. Protože jsou naše finanční úspory na základě výše popsaného vlastně nulové, rozhodli jsme se, že letos pojedeme do destinace, kde by mohl být život zásluhou stálého počasí přes zimní měsíce ve svém důsledku levnější, než zde v ČR, včetně cesty do této destinace. Hledali jsme, hledali a poté vybrali destinaci necelých 5.000 km od našeho bydliště.
A to ostrov Gran Canaria. Hodně jsme si o něm již četli a v mnoha směrech nás zaujal. Nejen stálým počasím, možností nocovat v přírodě, ale hlavně samotným prostředím úžasných hor a energií, které jsme se dočetli, že jsou na těchto ostrovech velmi silné. Dokonce jsme se dozvěděli, že před mnoha a mnoha tisíci lety do těchto míst jezdili meditovat i duchovní z bájné Atlantidy. To je sice jen neověřitelná informace, ale i tak nás tento prostor začal více a více zajímat. Nehledě na to, že na ostrově pobývala nějaký čas i naše dcera, která sem jela pro své životní zkušenosti a velmi se jí tady líbilo. Nu, slovo dalo slovo, informace vedly k rozhodnutí, že letos prostě poprvé v životě jedeme na nějaký delší čas mimo ČR!
Již koncem léta, kdy jsme ještě brigádně vypomáhali na jednom z autokempů u rodné Vltavy jsme zjišťovali ceny letenek a další informace. Dívali jsme se na lety Praha - Gran Canaria a byli jsme překvapeni, jak je to drahé, když nám každý říkal, že je to za pár korun. Nu, zkusili jsme jiná letiště a zjistili, že například z německého Mnichova je na Gran Canaria let několikrát levnější, než z Prahy a to bylo pro nás podstatné. Z Prahy do Mnichova autobusem je to jen cca 400 km a jezdí tam za pár set korun Žlutý expres Student Agency. Z porovnání odletů na Gran Canaria z Mnichova, či Prahy nám docela padla brada. Z Prahy bychom jen na Gran Canaria pro jednoho v té době zaplatili okolo 5-7 tisíc korun a z Mnichova jsme letěli se zpáteční letenkou za pouhé 3.200,-Kč. To je tolik, že za to snad nepřejedete ani napříč ČR :-)
Zakoupili jsme letenky, včetně zpátečních a čekali na čas odletu, který nadešel koncem listopadu 2015. Půjčili jsme si od přátel nějaké nezbytné vybavení, něco málo jsme si zakoupili a nastal den odletu. Autobusem jsme dorazili do Mnichova, kde jsme čekali přibližně 13 hodin na odlet. Ale docela to utíkalo a měli jsme alespoň čas se ještě připravit na to, že až vystoupíme večer na Gran Canaria z letadla, začíná dobrodružství. Bez jakéhokoliv ubytování v tomto pro nás neznámém prostředí. Bez dostatečného umění španělského i anglického jazyka. Bez velkého zázemí finančních prostředků na to si v případě potřeby zakoupit ubytování na pobyt, který činil do odletu zpět 1,5 měsíce. Ale cítili jsme, že je vše tak, jak to má být a že je o nás určitě ve všem postaráno už daleko před tím, než přistaneme. Letadlo přistaveno a můžeme letět :-)
Let byl velmi příjemný, ale i těch drobných cca 5 hodin bylo pro nás dlouhých. Večer v 9:00 tamního času jsme přistáli a ocitli se v prostředí úplně jiném. V Mnichově jsme odlétali za hustého sněžení a zde jsme již mohli ihned zout boty a projít se bosky po ostrově. Ještě ten večer jsme se dopravili do námi vybraného místa určení, a to na jižní straně ostrova. Na místo s názvem Mogan pueblo, kde jsme okolo půlnoci prvně ulehli na karimatky do spacáků k odpočinku bez toho, abychom z ostrova prozatím cokoliv viděli. Ráno jsme se probudili a okolo nás byly vidět nádherné skalní masívy, modré nebe, zahrady s pomerančovníky, mandarinkami .......
Jsme tady! S batohy, stanem, karimatkami bez jídla, s minimem financí a připraveni prožít nádherných minimálně 1,5 měsíce dobrodružství a úplně jiného způsobu života.
Za celé období pobytu na Gran Canaria se nám přihodilo mnoho úžasných událostí, příběhů a poznali jsme zde velkou spoustu nádherných a skvělých lidí. Ozkoušeli jsme si něco ze života tamních obyvatel, které jsme osobně poznali. Ozkoušeli jsme si zde jen tak pobývat v horách i "vydělávat" peníze na pláži s tamními přáteli, abychom si mohli přilepšit. Ozkoušeli jsme si žít v přírodě mimo civilizaci a naslouchat tichu zdejších skal s minimálními zásobami jídla a vody. Ozkoušeli jsme si žít ze zásob jídla, které velké nadnárodní korporace denně vyhazují. Ozkoušeli jsme si pobývat společně v komunitě zajímavých lidí z různých zemí a sdílet s nimi radosti i starosti všedních dní. Ozkoušeli jsme si být na místech se silnou energií, na která jsme při svých výpravách narazili a o kterých jsme před tím četli. Prožili jsme na základě takových energií velmi zajímavé zážitky, které vedly ke spuštění očistných událostí, za které velmi, velmi děkujeme, jelikož nás zase posunuly o kousek dále v poznání, kdo doopravdy jsme.
Vyprávění a fotografií z naší výpravy máme na několik hodin. Vše, co jsme prožili nejde ani plně popsat slovy, ani odvyprávět. Některé zážitky nám zprostředkované samotným Vesmírem byly velmi hluboké a určeny jen pro nás. Ale pokud byste někdo z vás měl zájem o vyprávění s fotodokumentací o této výpravě, jsme připraveni se k vám po dohodě vydat a předat vám maximum informací o tom, co jsme prožili a dokonce vám i nabídnout se příště na takovou výpravu vydat společně s námi. Pokud budete mít i přátelé, kteří by o takovéto výpravě rádi uslyšeli a popovídali s námi, rádi se se všemi sejdeme třeba někde v pěkné čajovně, kavárně, či jiném příjemném prostředí ve vašem městě a se všemi se o zážitky velmi rádi podělíme.
Vždy po uveřejnění fotek našeho domácího chleba jsou ohlasy a poptávka po receptu. Dlouho jsem sbírala odvahu ho napsat, protože peču od oka (takže množství je orientační). Nakonec není možno nic pokazit, je třeba držet se zásady, aby těsto bylo řádně propracované, až začne vydávat při míchání zvuky: "pch, pch" :-). Kuchařky, které pečou to jistě znají. Těsto je lepší mít spíše tužší konzistence. Když je dle odhadu, tak akorát, můžeme ho nechat kvasit (kynout). Začínám zadělávat těsto na chleba večer (1.fáze), ráno druhý den (2. fáze) a večer ten samý den (3.fáze), kdy se již dává těsto do forem. Chleba peču ráno třetího dne. Během celého procesu zpracovávání těsta na chleba přidávám velmi důležité ingredience: svoji plnou pozornost u pečení chleba, lásku, pohodu a vděčnost....
PRVNÍ FÁZE - suroviny: 4 polévkové lžíce (vrchovaté) chlebového kvásku (z BIO žitné mouky celozrnné) doma udržovaného 0,5 kg - BIO žitné mouky celozrnné 0,5 l - vlažné vody
Postup:
V míse vařečkou nejprve rozmíchám kvásek s vodou. Pak přisypávám mouku a propracuji na vláčné těsto (lepší tužší konzistence). Pokud chci mít na příště kvásek pro další pečení chleba, odeberu si 4 polévkové lžíce těsta do skleničky s víčkem a uložím do lednice maximálně na 7 dnů. Mísu s těstem přikryji utěrkou a nechám v kuchyni na lince kynout do ráno (cca 8 -12 hod) - záleží na teplotě prostředí.
DRUHÁ FÁZE - suroviny: 0,5l vlažné vody celkem 0,5 kg ječné (pšeničné, žitné) mouky celozrnné Postup:
Druhý den ráno je důležité se pustit do druhé fáze, jakmile jsou kvasinky plně "nabaštěné". To poznáte tak, že se těsto začne propadávat. Není však třeba spěchat a na vše je i přes započatý pokles těstě dostatek času. "Hlavně bez stresu holky". Do mísy s těstem naliji vodu, rozpracuji těsto a pak přidávám postupně mouku. Opět propracuji na vláčné těsto (spíš tužší konzistence). Přikryji utěrkou a
nechám v kuchyni na lince kynout do večera (cca 8 -10 hod) - záleží opět na teplotě prostředí.
TŘETÍ FÁZE - suroviny: 0,5l vlažné vody 2 čajové lžičky mořské soli 3 čajové lžičky čerstvě drceného kmínu celkem 0,5 kg ječné (pšeničné, žitné) mouky celozrnné 1 hrst slunečnicových semínek 1 hrst dýňových semínek 1 hrst lněných semínek Postup:
Do třetí fáze se dám opět, až jsou kvasinky plně "nabaštěné". Do mísy s těstem naliji vodu, přidám sůl, drcený kmín a rozpracuji těsto. Potom postupně přidávám
mouku (asi půlku dávky). Znova propracuji a přidám semínka (můžeme přidat i ovesné vločky - nahradíme část mouky). Opět směs propracuji na vláčné těsto (spíš tužší konzistence) a to už plním do forem na pečení, tak do 2/3 výšky forem. Předtím formy vymažu olejem (někdo rád sádlem, jiný máslem) a vysypu jakoukoliv moukou. Do 2/3 naplněné formy nechám nepřikryté na kuchyňské lince do rána kynout.
POSLEDNÍ FÁZE - PEČENÍ:
Třetí den ráno, až se vytvoří na formách pěkné čepice, je čas chleba upéct. Troubu nahřeji minimálně na 220 stupňů C (kdo má možnost tak na 250 st.C). Peču 10 minut a pak dopékám 50 minut na 160 - 170 stupňů C. Po hodině vyndám formy s chlebem z trouby, nechám je tak 5 minut ještě ve formě a vyklopím na dřevěnou mřížku nebo prkénko, aby chladly. Kváskový chléb je lepší jíst až druhý den po upečení (kvůli lepšímu
trávení), ale ještě se nám nepodařilo nezakrojit se, když tak
báječně provoní celý byt..... Vychladlý chléb uchovávám v čisté utěrce ve skřínce. Nedávám do žádného mikroténového sáčku, ani jiného igelitu. Na povrchu je po několika dnech trošku tvrdší, ale jde krásně krájet na tenké plátky a ještě nikdy nám nechytl plíseň. Tento chleba peču nepřetržitě 2 roky a tak dlouho se mě daří i udržovat žitný kvásek. Poslední dobou je velký zájem ochutnat náš kváskový chléb od kamarádů a známých, takže peču průběžně pořád.
Pokud budete potřebovat jakékoliv rady k pečení, které jsem zde nezaznamenala, tak mě klidně kontaktujte. Ráda vám poradím :-)
Přeji dobrou chuť a zdravé trávení domácího kvasového chleba.
Tak jsem se dnes, 16.1.2015 dostal po velmi dlouhé době k televizi a chtě-nechtě jsem se nevyhnul slyšet to, o čem se hovořilo v televizních novinách na ČT! Nabízím rekapitulaci z mého úhlu pohledu. Z pohledu člověka, který již toto úžasné médium nesleduje více než 5 let.
1) Hlavní zprávy o islámu. Asi 10 minut jen o teroristických útocích a bombách. Zprávy o tom, že nám všem v Evropě hrozí velké nebezpečí a hrozba! O tom, že ozbrojenci dělají zátahy po celé Evropě proti teroristům! Ještě chybělo lidi hromadně vyzvat k zákazu vycházení, nebo k hromadnému nákupu zbraní, kdyby už se to náhodou "konečně" spustilo a instituce hromadně vyvolaného strachu a paniky je na Světě!
2) Klesající koruna :-( Dozvěděl jsem se konečně od finančního odborníka, co řídí ekonomiky celého Světa a kurzy jednotlivých měn :-) Jsou to prý spekulace, očekávání a jakékoliv mediálně odvysílané zprávy (kecy) od nějakých známých osobností, kteří něco plácnou a měny se hýbou :D To je úžasný, na jakých pilířích stojí síla hodnot peněz, měn i komodit na celém Světě :-) Do této doby jsem si asi dětinsky myslel, že je to hra na jiné úrovni :-) Ale ať je to, jak je to, jdeme o schůdek níže! Lidičky, peníze ztrácí hodnotu a je potřeba s tím určitě něco dělat!!!
3) No a co následuje? Skvěle zpracovaná reklama na rozhýbání ekonomiky. Několik důležitých zpráv pro veřejnost o tom, co se bude "asi" zdražovat v závislosti na klesající hodnotě Kč. Budou zdražovat počítače, veškeré dovozové zboží, dovolené, hotely ........ Prostě, lidičky, buď své úspory honem rychle utraťte, nebo je investujte. Nejlépe do stříbra, či zlata! To je opravdová hodnota a jistota! Jistota hodnoty, kterou si člověk v rámci svých her vymyslel a zdůrazňoval tak dlouho, že pro většinu lidí asi již praktiky neexistuje vyšší hodnota, či komodita, do které investovat.
Mám z toho husí kůži a dokážu si docela živě představit, co z toho může vyplývat pro běžného občana, který se denně dívá na takovéto televizní noviny?
- JSME V NEPŘETRŽITÉ VÁLCE A BOJI -
- JE POTŘEBA SE POŘÁD BRÁNIT A BOJOVAT -
- A JE TAK NĚJAK JEDNO S KÝM A PROTI KOMU, VŽDYCKY SE NĚKDO NAJDE -
- PENÍZE JE POTŘEBA NEUSTÁLE UTRÁCET NAKUPOVÁNÍM SPOTŘEBNÍHO ZBOŽÍ -
- NEBO INVESTOVÁNÍM, NEJLÉPE DO CENNÝCH KOVŮ A PAPÍRŮ -
Z mého úhlu pohledu je to nádherně propracované a skvělé! Všechna čest těm, co zprávy a ovládání davů lidí řídí. Opravdu, smekám před nimi klobouk :-) Takovou skvělou podprahovou reklamu nemá ani Coca Cola :-)
A co se takhle lidičky zaměřit konečně na jiné hodnoty? Co třeba takhle investovat nejen peníze, ale i něco ze sebe do ochrany přírody a Země? Do ochrany deštných pralesů, které nám všem neskutečně rychle ubývají a bez nich se za nedlouho sami udusíme i se zlatými cihličkami v ruce! Co se třeba zaměřit na ochranu zvířat, které denně "nespočet teroristů" zabíjí a likviduje pro ekonomické záměry a své zlaté cihličky? Není to jasnější a reálnější, než "kecy" politiků, ekonomů a jiných celebrit denně pohybující s tak zvanými hodnotami zásluhou kolonek v počítačích?
Co se pokusit z toho snu tak trochu probudit a začít fungovat jinak? Každý máme denně příležitost ke změně!
Níže popsaná "rovnice je o všech známých" a určitě jí podvědomě rozumí i ti, které matematika nikdy neoslovila!
Jsme toliko úzce propojeni s přírodou a Matkou Zemí, jen to ještě mnoho lidí není schopno rozpoznat a plně vnímat, protože se nechají denně ovlivňovat a zaplevelovat vědomě řízenými médii. Nechají se denně odvádět od toho podstatného nesmyslnými a pro život nedůležitými zprávami. Ale ať chceme, či nechceme, jedeme jak lidé, tak další živé bytosti na stejné lodi s názvem PLANETA ZEMĚ a nikoliv na lodi zvané politické a ekonomické hrátky!
Co s tvrdým domácím kvasovým chlebem? Přece ho nevyhodíme!
Tuto otázku jsme řešili po 5 dnech půstu. Při návratu z půstu byl náš dobrý domácí chléb tak 10 dnů odleželý. Dá se sice s velkým úsilím krájet na tenké plátky a pak pracně žvýkat, ale bylo ho na dva lidi celý bochník. To je až příliš :-). Uvažovali jsme, zda ho rozmočit a pak sníst. Abychom však měli krásný požitek z jídla, chtělo to nápad. Vzpomněla jsem si na "krkonošské kyselo!" To by mohla být přece, tak trošku alternativa.
Do 3l hrnce dáme na dno olej a rozehřejeme. Přihodíme na kolečka nakrájenou cibuli a smažíme. Až začne vonět, osolíme a ještě přibližně 3 minuty restujeme. Potom přidáme na kostičky, nebo kolečka nakrájenou kořenovou zeleninu a vše restujeme, až začne trochu vonět. Přidáme kostičky chleba a houby i s vodou, ve které byly namočené. Vzápětí dolijeme horkou vodou do 3/4 hrnce. Přihodíme ještě utřené stroužky česneku, kmín, přiklopíme poklici a vaříme minimálně 15 minut. Pak rozmícháme v hrnečku 2 vejce se špetkou sole a do polévky zvolna za stálého míchání vlijeme. Necháme provařit asi 5 minut. Nasypeme majoránku. Tu jen lehce necháme probublat a sundáme z ohně. Ochutnáme a dochutíme (zdravou) sójovou omáčkou. Polévka je patřičně hustá a sytá! Můžeme podávat třeba s nasekanou zelenou petrželovou natí .......
Tuto polévku by se dalo uvařit i bez kořenové zeleniny. Přejeme Vám dobrou chuť :-)
