JSME TVŮRCI A DENNĚ OVLIVŇUJEME VŠE, CO SE DĚJE

My lidé jsme ze své podstaty tvůrci! Každý máme denně právo a možnost tvořit. Denně svými myšlenkami a činy ve hmotě ovlivňovat to, co se okolo nás i na druhé straně planety Země děje. Máme do jisté míry denně možnost ovlivňovat, co se děje s přírodou, Matkou Zemí, se zvířaty a nakonec i s ostatními lidmi. Vždy a všude se děje vlastně jenom to, co jako lidstvo sami chceme a dovolíme, aby se dělo. Tak proč si vůbec stěžovat na to, jak to okolo nás funguje, či nefunguje? Vše sami ovlivňujeme a vytváříme, i když si to ani neuvědomujeme a přesto, nebo právě proto necháváme hrstce lidí za nás, a bez nás rozhodovat, a mnohdy ve velkém ničit, namísto našeho přirozeného, proaktivního, niterně přirozeného procesu tvoření a spolutvoření v souladu s Matkou Zemí.

Tvoříme denně každým okamžikem a ani o tom nevíme. Tvoříme vlastně například i tím, co a kde nakupujeme. I tím, co a jakou formou spotřebováváme a využíváme. Planeta Země však vypadá tak, jako bychom si tento náš dar tvoření nějak mnoho neuvědomovali, nebo ho ignorovali! Jako bychom byli někde zavření. Odděleni od okolního Světa, od přírody i zvířat. Jako bychom byli někde v osaměním zavřeni za sklem a koukali se , co se to tam venku vlastně děje....... Jako bychom měli nějaké klapky na očích a viděli jen na několik metrů před sebe. Pokud takové klapky na očích máme, kdo nám je dal? My sami? Nebo někdo jiný?

Ještě jsem se nesetkal v přírodě s žádným tvorem, který by sobě samému v tomto směru cokoliv omezoval. Zakrýval si oči, aby něco neviděl, či si zacpával uši před tím, co nechce slyšet! Ba naopak. Každé přirozeně žijící zvíře chce co nejlépe vidět, slyšet a být spjato s přírodou a prostředím, ve kterém žije. Proč to neděláme my? Vždyť jsme přece lidé obdařeni rozumem a myšlením a považujeme se za vrchol evolučního řetězce! Pokud se na to dívám z tohoto úhlu pohledu, tak musím připustit, že tomu opravdu mnoho nerozumím. Leda, že..... nejsme vyčleňováni mimo tento Svět, ale že tento Svět a planetu Zemi od nás izolujeme sami svým jednáním a činy? 

Vše, včetně sebe zavíráme většinou do nějakých neprodyšných budov z umělých a mnohdy zdraví ohrožujících materiálů. Stavíme samé podzemní města, obchodní centra, podzemní i nadzemní parkoviště pro naše "kovové miláčky". Zvířata, jenž jsou zde na planetě Zemi s námi doma, zavíráme do klecí, chováme je ve velkochovech zavřené na malých, nevyhovujících plochách bez možnosti být venku v přírodě, kde jsou doopravdy doma. Nebo je také ve velkém zabíjíme, protože vlastně překáží našim důležitým, ekonomickým záměrům! Třeba jako nyní v obrovském byznysu při velko-pěstování palmy olejné a nezdravého palmového oleje, který je prakticky z primárně ekonomických důvodů výrobců dáván prakticky do každého výrobku (až na několik vzácných vyjímek) od potravinářského segmentu, přes kosmetický a další lokality. Z obrovských ploch deštných pralesů, které lidé cíleně likvidují nechají novodobí plantážníci zvířata jednoduše pozabíjet, někdy alespoň pozavírat do klecí, aby na uměle vytvořených plantážích člověku nikterak neškodila! Lidé, pokud budou chtít se mohou na některé ze šťastnějších z nich chodit dívat do různých soukromých zařízení a zoologických zahrad, za což si musí samozřejmě zaplatit. Nebo ti bohatší a důležitější si je mohou koupit domů jako domácí mazlíčky. Tak jako tak, je to zase jenom byznys!

Možná, že bychom se opět měli pomalu začít učit žít v souladu s přírodou, jako se to již stává standardem u mnoha rodičů, kteří toto učí již své malé potomky a jdou tak v tomto příkladem ostatním. Nebo bychom se mohli naopak, my dospělí právě od malých dětí něco důležitého také přiučit. Znovu si osvojit přirozené vnímání, hravost, spontánnost, upřímnost......

Co třeba jako děti, začít s rozpoznáváním rozdílů a uvědomováním si souvislostí? Děti ve výchovně vzdělávacích programech NEPZ (nejbohatší ekosystémy planety Země), po mateřských, základních i středních školách v celé ČR hledají rozdíly na různých obrázcích a povídají v kruhu, nahlas přede všemi své pocity, které při pohledu na obrázky mají. Učíme je sdílet své pocity s ostatními. Obecně je zvykem u tak zvaně dospělé populace konfrontovat své mnohdy egoistické názory na určité situace a prosazovat soutěživým způsobem svou pravdu. Ale je potřeba, aby byla vpuštěna do prostoru naší mladé generace nějaká proměna, a když to nedokáží ve velkém rozsahu sami dospělí, třeba to zahájí opět naše děti. Vždyť už s tím tady u nás v ČR máme přece nějaké zkušenosti :-) Jak mnohé takové konfrontace takzvaně dospělých lidí dopadají vídáme denně nejen u politiků po celém Světě, ale i na sociálních sítích, kde se lidé velmi často osočují, nadávají a hulvátsky prezentují své pohledy na určité situace, či názory. Vždyť pravda je přece jenom jedna a to ta moje! 

My děti naopak učíme nejen sdílet a povídat bez studu před ostatními to, co opravdu cítí v dané situaci, ale také je učíme naslouchat, co jiní povídají a jejich názory přijímat takové, jaké jsou. Jen jako jiné názory, bez podněcování soutěživosti k prosazení se, ať to stojí, co to stojí. Děti sdělují své pocity na jednotlivé obrázky a také se dozvídají, jaké to má vše souvislosti. Že výroba mnohých chuťově vynikajících a hojně prodávaných produktů likviduje nepřímo domovy pro neskutečné množství zvířat a ničí nejen naše zdraví, ale také naše společné plíce, deštné pralesy. A jak to vlastně, pokud to chceme zvrátit a napravit, to můžeme společně udělat.

Nelíbí se vám také, jako prakticky všem dětem, celý život zavřené slepice v klecích? Nebo se vám nelíbí zacházení se zvířaty ve velkochovech, na jatkách, či v podobných zařízeních? Tak až půjdete se svými dětmi nakupovat, popovídejte jim o tom, jak a kde vnikají jednotlivé potravinářské produkty a vybírejte produkty od zvířat, která žijí jinak, než v klecích a "továrnách na vajíčka , či maso". A dětem zkuste vysvětlit souvislosti, že pokud bude velké množství lidí kupovat taková vajíčka, či maso z velkochovů, pořád budou existovat takové "továrny na výrobu masa, vajíček i jiných produktů". Každý z nás svým jednáním a chováním denně ovlivňuje vše, co se okolo nás děje!

Dětem se také více líbí telátka a krávy na loukách a ve velkých výbězích, kde si užívají svůj život, než "produkované maso ve velkochovech". Také se vám líbí krávy a telata na zelených loukách? Ano? A kupujete maso od takových producentů, které zvířatům poskytují alespoň určitou volnost, věnují jim lásku a péči, nebo kupujete z pohodlnosti maso v hypermarketech z velkochovů?

Máte zájem a chuť podpořit osvětu pro dospělé i děti v této oblasti? Máte chuť se také podílet na tom, aby byly po městech v ČR praktikovány přednášky o ochraně deštných pralesů a ohrožených druhů zvířat? O tom, co se děje v oblasti ochrany přírody po Světě i tady v ČR a jak denně jednoduše tuto ochranu podpořit? Pojďte se s námi podílet na změně lidského vnímání přírody a živých tvorů. Pokud máte chuť, možnost, nebo víte o někom, kdo by se rád do takového procesu jednoduše zapojil, zde jsou k dispozici informace a možnosti nenáročné, lež velmi důležité spolupráce pro každého z nás.

* klikni na obrázek pro přesměrování